EMOCE – moje velké téma a můj velký nepřítel…

Neuměla jsem s emocemi pracovat, většinou jsem veškeré emoce potlačovala a pak bouchla na moje blízké jak papiňák…samozřejmě mi to bylo líto, omluvila jsem se a zapřisáhla jsem se, že příště to bude lepší…a upřímně nebylo.

Až jednou se mi do ruky dostala kniha, kde se psalo, že emoce mají pro nás důležité zprávy, a proto bychom si jich měli všímat. V knize se psalo, že mozek je neustále zaplavován spousty smyslových vjemů, vjemy jsou filtrovány, aby nedošlo k přehlcení…právě emoce jsou tím, co rozhoduje, čemu bychom měli věnovat pozornost a čemu ne…neboli co je pro nás opravdu důležité.

Emoce nejsou nic nehmatného…emoce jsou mimovolní stav, který vzniká v důsledku určité situace a má své fyzické projevy. Emoce můžeme chemicky změřit – existují chemické informační látky, které cirkulují v tekutinách v těle, aby se spojily s příslušnými receptory a umožnily projev emocí.

Bohužel pro emoce a hlavně pro nás samotné, se emoce v dnešní společnosti nenosí, stejně jako v určitých duchovní směrech…převládá postoj, že když začnu plakat-odevzdám se svému smutku, tak bych nikdy nemusela skončit…když se budu vztekat, tak rozmlátím celý pokoj…ale právě naopak, pokud budu do svých emocí vstupovat pravidelně, tak nebudu jako na emoční horské dráze. Když vstoupíme do pláče, pročistíme se, pláč utichne samovolně a my jsme nabití novou energií.

Navíc emoce můžou ovlivnit způsob a účinnost naší imunity, Dr.Wilhelm Reich vyslovil myšlenku, že rakovina je výsledkem neschopnosti vyjádřit emoce.

Když jsou emoce vyjádřeny, tzn. že biochemické látky (živná půda emocí) volně proudí, pak všechny systémy jsou sjednocené a tvoří celek. Když jsou emoce potlačovány, naše sítě se ucpávají a zastavují tok životně důležitého proudu – odtud myšlenka, že potlačované emoce se ukládají v těle.

Jelikož tradiční jóga není pouze fyzickým cvičením, ale má svůj obsah, lze jógou měnit prožitek a stav naší mysli a tím působit na emoce.

Nenechme se společností dotlačit do toho, abychom byly jako muži…my ženy jsme proměnlivé díky působení hormonů…někdy jsme prostě více vzteklé, plačtivé, citlivé….a je to tak v pořádku. Pokud si dovolím pracovat s emocemi, tak budu v souladu sama se sebou…budu naslouchat svým potřebám a potřebám svého těla.

Dovolme emocím proudit a uvolněme se do radosti…protože pokud potlačuji negativní emoce, tak nemůžu cítit ani ty pozitivní.