matyasova.b@gmail.com🌸Mám vztek, cítím, jak to uvnitř mě bublá a chystá se bouchnout sopka…záleží jen na mě, jestli ji nechám bouchnout.🌸
Máme několik přístupů…
1) Můžeme vztek potlačit a dělat jako by nic…JENŽE…to se nám brzy projeví fyzicky na těle, protože veškeré potlačené emoce nám můžou dříve či později přinést fyzické obtíže jako jsou bolest či nemoc. Ne nadarmo se říká Emoce-nemoce.
2) Můžeme vztek nechat projít, bouchnout jako sopka, vyvalit svou agresi na nejbližší…ale tímto jim akorát ublížíme, a i když nám to mnohdy tak nepřijde, tak pouze my jsme odpovědní za své emoce, nikdo jiný.
3) Emoci můžeme vyjádřit, ale uděláme to v soukromí a nepliveme na nikoho jiného. Můžeme se zavřít do pokoje, zajít do přírody a tam všechnu zlobu vybušit, vykřičet, vydupat, vytřepat, nebo vytancovat. Hezky si tím ulevíme, ale nikoho svojí reakcí nezraníme. Já používám jógovou techniku na práci se vztekem, pokud máte zájem, tak napište do komentářů a já se s vámi o ni podělím.
4) Emoci sledujeme jako nezúčastněný pozorovatel. Přiznám se, že tato technika se mi někdy povede a někdy vůbec…ale všichni se stále učíme 😉. Jakmile ucítíte, že máte vztek, tak ho začnete pozorovat…kde ho cítím, jakou má intenzitu, jak reaguje mé tělo…prostě jsem plně v přítomnosti naplno ponořená do svého těla a sleduji vše, co přichází. Jsem pouhý pozorovatel.
Já si někdy představuji ten oheň v sobě, nechám se jím celá pohltit, stále to sleduji…až mám pocit, že snad shořím, tak jako by najednou něco prasklo a je to pryč.
Se vztekem…respektive s emocemi všeobecně se dá pracovat různě, ale doporučuji nikdy emoce nepotlačovat, protože emoce v nás zůstane a přijde další a další a my se plníme jako džbánek, který však dříve či později přeteče.
Ať se vám daří 😉!
